Svatyně z 2. st. př. n. l. měla bránu zdobenou lebkami, s vystavenými zbraněmi a otevřenou dřevěnou stavbou s obětní jámou uprostřed.
Svatyně se nacházela na území kmene Bellovaci 
a lze jej datovat do poloviny 3. století před naším letopočtem. V areálu svatyně byla nalezena také velká jáma do které se ukládaly pozůstatky obětovaného hovězího dobytka. V příkopu ležely rituálně poškozené nebo zničené zbraně, meče a pozůstatky štítů. Svatyně byla zničena v 1. st. př. n. l. a ve 4. století našeho letopočtu byl na místě postaven Gallo-římský chrám.
Plocha svatyně byla 250 m2 a ohraničena zdí z proutí a mazanice a dále dvěma příkopy, jeden vně zdi a druhý uvnitř ohrady. Vchod byl na východní straně. Již ve 3. století byla postavena rozměrná stavba na osmi sloupech a prorážející dva příkopy. Tato stavba mohla zahrnovat druhé patro a byly v ní umístěny zbraně, části vozů, lidské a hovězí lebky, které byly nalezeny v příkopech. Uprostřed ohrady byla jáma vyhloubená 2 metry hluboko přímo do země. Tato jáma oválného tvaru o rozměrech 3x4m. Bylo nalezeno velké množství kostí, které patřily k domestikovaným zvířatům, skotu, prasatům a ovcím.
Svatyně byla součástí oppida Gournay-sur-Aronde
kresba de J.-C. Golvin, zdroj oppida.org