Velká svatyně, částečně prozkoumaná v roce 1887
Tři chrámy
Povrchové nálezy kovadliny, železné strusky a nástrojů svědčí o práci se železem. Nálezy získané při vykopávkách a terénních prohlídkách datují areál svatyně do pozdní doby laténské (včetně dvou Nauheimských fibulae) do konce 4. století př. n. l. Pozoruhodný je vysoký počet nálezů mincí, který svědčí o mincovních obětech. Do roku 1993 bylo z lokality známo asi 70 keltských mincí a ca 2 000 římských mincí. Mezi další votivní dary patří zbraně (meče, hroty kopí a šípy), ruly, fibuly a terakoty. Během vykopávek v roce 1887 bylo nalezeno několik fragmentů římských kamenných památek. Zajímavý je zejména vápencový podklad, který nese dedikační nápis pro boha Marse Smertulitanus 
a bohyni Ancamnu .