kelt hlava

Keltové, Keltská Evropa, Encyklopedie Keltů,
Latén

Vnitřní plocha centrální části s výběžkem nad údolí Vltavy poblíž původního soutoku s Berounkou. Nálezy odtud jsou známé již ze 60. let 19. století.

Vlastní novodobý výzkum byl zahájen testovací sondáží, která umožnila orientaci v celém prostoru. Na ní navázal výzkum vedený v letech 1967-1968 E. Pleslem, který měl být začátkem široce pojatého výzkumu v rámci projektované sítě sond ve vnitřním areálu. Podařilo se prozkoumat jen tři čtverce o rozměrech 10 x 10m umístěné v sedle mezi Altánem a severními svahy jdoucími od Baldy. Zachyceny byly sídlištní projevy knovízské kultury, období starší doby železné, pozdního laténu, pražského typu, raného středověku. Nelze vyloučit, že vrcholová část plošiny polohy může skrývat umělé úpravy terénu a fortifikaci ze dvou kultur eneolitického období jehož nálezy jsou vlivem pozdějších terénních úprav rozptýleny po značné části vnitřního areálu. Jedná se o nositele kultury s nálevkovitými poháry a kultury řivnáčské.
Sonda ve vnitřním areálu - plocha B. Její šířka byla stanovena na 2 m a měla pomoci při orientaci v nevhodnějším území hradiště vhodném pro zástavbu. Začátek byl zvolen poblíž sedla mezi uměle upravenou plošinou akropole a upravenou plošinou Baldy. Klesala severovýchodním svahem směrem k okrajové části polohy u Altánu kde měla být ukončena v prostoru vedoucímu k bráně J. Prozkoumaná délka dosáhla 200 m a v místech zajímavých situací byla příslušně rozšířena. Byla tak zachycena superpozice několika obydlí různého stáří. Zachycené objekty náležely všem časovým horizontům od doby bronzové až po dobu římského císařství. Sondou, která prošla řadou terasových úprav svahu, bylo jednoznačně prokázáno, že úpravy jsou mladší a patrně souvisí až s využitím prostoru ve vrcholném středověku, případně ještě později.

Literatura:

www.archeologickyatlas.cz
Čižmář, M 1989: Pozdně laténské osídlení předhradí Závisti, Památky archeologické 80, 59-122.
Drda, P. - Rybová, A. 1992: L´oppidum de Závist: construction de la porte principale (D) et sa chronologie, Památky archeologické 83, 309 - 349.
Drda, P. - Rybová, A. 1993: Oppidum Závist - Tore und Wege in seiner Geschichte, Památky archeologické 84, 49-68.
Jansová, L. 1983: O počátcích laténské fortifikace v Čechách, Studie AÚ ČSAV v Brně 11, 1.
Motyková, K. - Drda, P. - Rybová, A. 1984: Opevnění pozdně halštatského a časně laténského hradiště Závist, Památky archeologické 75,331- 444.
Motyková, K. - Drda, P. - Rybová, A. 1988: Stavební podoba akropole na hradišti Závist v pozdní době halštatské a časné době laténské, Archeologické rozhledy 40, 524-562.
Motyková, K. - Drda, P. - Rybová, A. 1990: Oppidum Závist - Prostor brány A v předsunutém šíjovém opevnění, Památky archeologické 81, 308 - 433.