Šance k.ú. Točná - celá plocha vymezená opevněním ze západní severní a jižní strany má rozlohu 15 ha.
Pouze na jižní straně byla chráněna jen skalami a svahy prudce spadajícími do údolí Břežanského potoka nad jehož tokem se vypíná do výše až 120 m. Na celém opevněném areálu byla od 19. do poloviny 20. století byla provedena řada terénních průzkumů a o fortifikaci a celkové dispozici byla vyslovena řada názorů. Menší výzkum byl proveden až v roce 1975 pod vedením M. Čižmáře. V téměř ploché části areálu bylo náhodně položeno sedm sond. Výsledkem bylo zachycení zlomků keramiky období štítarské kultury pozdní doby bronzové. Dalším důležitým prvkem zjištění bylo, že zde nebyla vyvinuta kulturní vrstva.
Literatura:
www.archeologickyatlas.cz
Čižmář, M 1989: Pozdně laténské osídlení předhradí Závisti, Památky archeologické 80, 59-122.
Drda, P. - Rybová, A. 1992: L´oppidum de Závist: construction de la porte principale (D) et sa chronologie, Památky archeologické 83, 309 - 349.
Drda, P. - Rybová, A. 1993: Oppidum Závist - Tore und Wege in seiner Geschichte, Památky archeologické 84, 49-68.
Jansová, L. 1983: O počátcích laténské fortifikace v Čechách, Studie AÚ ČSAV v Brně 11, 1.
Motyková, K. - Drda, P. - Rybová, A. 1984: Opevnění pozdně halštatského a časně laténského hradiště Závist, Památky archeologické 75,331- 444.
Motyková, K. - Drda, P. - Rybová, A. 1988: Stavební podoba akropole na hradišti Závist v pozdní době halštatské a časné době laténské, Archeologické rozhledy 40, 524-562.
Motyková, K. - Drda, P. - Rybová, A. 1990: Oppidum Závist - Prostor brány A v předsunutém šíjovém opevnění, Památky archeologické 81, 308 - 433.