Studie vydaná 4.11.2026 v odborném časopise Nature.
Rozsáhlý genetický výzkum 4500 vzorků DNA z pohřebišť po celé Evropě. Podle studie se přibližně od roku 1200 před naším letopočtem lidé z oblastí kolem dnešní Prahy začali přesunovat směrem na západ. Tito lidé, kteří hovořili proto-keltsky, migrovali pak po dobu asi dvou století do západní části kontinentu. S sebou si nesli nejen své technologie a jazyk, ale také kulturu.
Jak keltský jazyk dosáhl tohoto raného rozšíření, je stále sporné, přičemž alternativní archeologické a lingvistické modely navrhují různé domoviny a cesty šíření. Ve studii analyzujeme celogenomová data od 4 587 starověkých jedinců se zaměřením na Evropu doby bronzové a železné, abychom otestovali, do jaké míry tyto modely odpovídají rekonstruovaným demografickým historiím.
Identifikujeme tři hlavní procesy formující strukturu evropské populace, které jsou relevantní pro keltské šíření. Výsledky vymezují demografické scénáře, které jsou pravděpodobné pro vznik keltštiny v prehistorické Evropě.
Vzhledem k současné hustotě vzorkování a dostupným odhadům lingvistických dat se model „keltského původu z východu“ jeví jako nejjednodušší ze čtyř zde hodnocených předem definovaných scénářů. Ačkoli naše zjištění s konečnou platností neurčují pravlast keltských jazyků, vymezují demografické procesy, v jejichž rámci lze formování a šíření těchto jazyků modelovat. Jakékoli revidované či nově navržené modely šíření keltských jazyků proto budou muset být v souladu s demografickými vzorci, které tato studie identifikovala.
McColl, H., Kroonen, G., Pinotti, T. et al. Tracing the spread of Celtic languages using ancient genomics. Nature (2026). https://doi.org/10.1038/s41586-026-11198-9
zdroj:
nature.com 
Popis studie je také na ct24.cz