Hradisko která se nachází na rozhraní s obcí Necpaly - Folkušová, okres Martin, poloha Červený grúň.
Naleziště leží v katastru obou obcí. Hradiště Havraní skála a větší část hradiště a terasovitého sídliště Červený grúň patří do Folkušové, zatímco menší, severovýchodní část Červeného grúně a opevnění na vrchu Brotnica, patří do katastrálního území Necpaly.
Mapa sídlištního areálu. A – Havrania skála, opevnění; B – Brotnice, opevnění; c – terasovité sídliště; D – Červený gruň, opevnění; E – sídliště; F – stará komunikace. 1 – 4 – hromadné nálezy
A. Folkušová-Havrania skála
Hradiště (755 m) na rozhraní horského masivu vybíhá do turčianské kotliny vápencová skalní stěna. na jejím vrcholu bylo na ploše přibližně 30 x 30 m vybudováno valové opevnění, které na třech stranách doplňovalo přírodou chráněný terén. na jihovýchodní straně fortiikaci od stoupajícího svahu odděluje umělý příkop.
B. Necpaly-Brotnice. Hradiště
Nejvyšší místo úzkého severního výběžku masivu Červeného grúňa bylo opevněno nízkým valem, který spojoval tři skalní věže. Přístup do fortikace byl původně zřejmě po hřebenu od jihu. Při jeho západním a severozápadním úpatí se rýsuje několik teras se sporadickým výskytem střepů z doby laténské. Uvnitř hradiště a v jeho bezprostředním okolí se našla jen sporadická keramika púchovské kultury. Na svahu pod valem se našel depot 2, sestávající ze dvou bronzových spon typu almgren 236a a hladkého náramku.
C. Folkušová - Necpaly. Červený grúň - Terasovité sídliště 865 - 920 m
Středem polohy prochází katastrální hranice obou obcí. rozsochy Havrané skály a Brotnice se sbíhají do centrálního masivu Červeného grúňa, kde oba hřebeny končí vysokými skalními věžemi. Pod nimi se na obou stranách nacházejí poměrně vydatné vodní prameny. Strmý, na severozápad obrácený svah, je v horní části vrchu rozčleněn do tří výrazných teras, přes které původně procházela serpentinová komunikace. Tyto uměle upravené plochy byly místy, zejména ve střední části, poškozeny svahovou erozí, ale na mnoha místech se zachovala poměrně silná sídlištní vrstva. Na terasách, jakož i na svazích, se nachází množství zlomků pravěké i laténské keramiky, kovové předměty z doby bronzové i z doby laténské, ale také žulové oblázky, fragmenty třecích podložek a rotačních žernovů. Z tohoto prostoru pochází většina nálezů.
D. Folkušová - Necpaly. Červený gruň. Hradiště 925 – 970 m
Vrchol vápencového hřebene byl na přístupnější severozápadní straně, nad popsanými terasami, opevněný valovým násypem. Vychází z jižní plošiny třetí terasy sídliště a přechází po hraně terénu směrem na jih. Potom se v ostrém úhlu obrací na severovýchod a postupuje paralelně se sídlištními terasami až k terénnímu rozhraní, které směřuje dolů, na vrchol Brotnice. Je možné, že val původně pokračoval i po rozhraní terénní hrany na východní straně, kde se však nedochoval. Jeho pozůstatkem jsou na svahu sesunuty pískovcové kvádry, příznačné pro budování plenty valu na severoslovenských hradištích. Úzký a bralnatý vrchol kopce chrání od jihu a východu strmé, obtížně dostupné svahy. Terén vrcholového hřebene je členitý a jen vedle valu jsou viditelné stopy po terénních sídlištních úpravách. Přesto se na celé ploše, včetně strmých svahů, vyskytovaly četné a důležité nálezy, které se soustřeďovaly na plošinách vedle valu. Jde výlučně o laténské nálezy. Zde se našel malý depot tří bronzových spon, připevněných na jehle železné spony, jakož i velká železná sekera a další předměty. Na východní straně, u terénní hrany, se narazilo na železnou záponu typu laminci. Těsně pod hranou severní části hřebene se našel hromadný nález 4. Koncentrace významných nálezů se zjistila na prudce dolů spadajícím jižním svahu, těsně pod jednou z věží vrcholového hřebene. Tady se hledačům podařilo objevit železné razidlo na mince. Našlo se asi 20 – 30 cm pod travnatým povrchem, přibližně 7 m pod hranou jižního svahu, ve vzdálenosti 21 m od kóty po hřebenu ve směru na východ. Při dodatečné prospekci a sondáži se na ploše asi 20 m2 kolem místa nálezu našli železné kleště, průbojník, dva olověné předměty podobné závažím a kusy železné strusky. Zmiňovaný svah má sklon kolem 25°. Výkop potvrdil, že předměty ležely v erozní povrchové vrstvě a do této polohy se bezpochyby dostaly sekundární z plošiny výše ležícího hřebene, který je široký jen několik metrů a je členěn více skalními braly. Východním směrem pokračuje vrcholový hřeben směrem k vrchu kozí skála. Jeho svahy nesou stopy osídlení v délce nejméně 400m. Z této části lokality pocházejí nálezy keramiky a také dva bronzové prolamované závěsky.
Depot tří srpů skoro shodných rozměrů.
Folkušová – Necpaly. 1, 2 – depot 2; 3 – depot 1; 4 – celkový pohed na depot; 5 – 7 – typy mincí zastoupených v depotu 4.
Folkušová – Necpaly razidlo
Lokalita: obec Folkušová, okres Martin, poloha Červený grúň
Literatura:
Kolniková, E.: Hromadný nález keltských mincí a razidlo z Folkušovej (Hoard of celtic coins and a coin die from Folušová)
Pieta, K. 2008: Keltské osídlenie Slovenska. Mladšia doba laténská. Archaeologica Slovaca Fontes. Studia – tomus XI. Nitra.
Pieta, K. 
: Hradiská vo Folkušovej - Necpaloch a Blatnici. Juhovýchodné prvky v púchovskej kultúre, Slovenská archeológia lXII – 1, 2014, 125 – 165